Asi není tÅ™eba říkat, že inflace v posledních nÄ›kolika letech u nás dosáhla prakticky rekordní výše. Podíl na tom má hned nÄ›kolik faktorů, pÅ™edevším pak pandemie coronaviru, která znaÄnÄ› omezila obchod, a také válka na UkrajinÄ›. V posledním roce se vÅ¡ak naÅ¡tÄ›stí již snížila opÄ›t na únosnou normu.

 

VÄ›tÅ¡ina lidí ji samozÅ™ejmÄ› ráda nemá, neboÅ¥ pro běžného ÄlovÄ›ka neznamená nic jiného, než zdražování. Ano teoreticky by mÄ›la znamenat také růst platů, avÅ¡ak zkuÅ¡enost ukazuje, že ty rostou mnohem pomaleji, než ceny i tÄ›ch nejzákladnÄ›jších komodit. Není tedy divu, že se lidé zaÄínají ptát, zda se skuteÄnÄ› jedná o tak pÅ™irozený proces, jak nám mnozí ekonomové tvrdí.

 

 

V první řadě se musíme podívat, jak vlastně inflace vzniká. Jedná se o poměrně jednoduchý proces. Čím více peněz je v oběhu, tím je jejich hodnota nižší. To znamená, že jich budete potřebovat víc, abyste si koupili stejnou věc, nebo dostat více za práci, aby se zachovala její hodnota.

 

To samozÅ™ejmÄ› pÅ™ináší otázku, proÄ je vlastnÄ› nutné tisknout více penÄ›z. NestaÄí ty, co již mezi obÄany cirkulují?

 

PopravdÄ› Å™eÄeno, nestaÄí. Důvod je jednoduchý: lidé chtÄ›jí kupovat stále více, nehledÄ› na fakt, že i poÄet lidí se neustále zvyÅ¡uje. Pokud by se netiskly nové peníze, pak by doÅ¡lo k naprostému opaku, kdy by byly, jako kterýkoliv jiný zdroj, příliÅ¡ vzácné. Tím by se jeÅ¡tÄ› více rozevÅ™ely nůžky mezi bohatými a chudými, což je rozhodnÄ› nÄ›co, co nechceme.

 

 

Banky tedy musí udržovat rovnováhu v tom, kolik penÄ›z tisknout, a udržovat inflaci na rozumné úrovni. JistÄ›, je jasné, že se nejedná o pÅ™irozený proces, ukazuje se vÅ¡ak, že je nezbytný pro to, aby naÅ¡e ekonomika vůbec fungovala. To je také důvod, proÄ ji najdeme ve vÅ¡ech zemích.

 

Ano, pokud je příliÅ¡ vysoká, je to problém. Zde se k tomu vÅ¡ak pÅ™idávají i jiné ekonomické faktory, nejen tisknutí penÄ›z, i když to je samozÅ™ejmÄ› hlavním Äinitelem. To se vÅ¡ak u nás naÅ¡tÄ›stí zatím nedÄ›je.